OLEJOVÉ BARVY ŘEDITELNÉ VODOU... ?

Většina umělců má svou komfortní zónu, která obsahuje zpravidla kromě jiných položek i svůj oblíbený druh média vyjadřující pro něho nejen snadnost ovládání (tím pádem mu dává přednost), ale i charakter a osobitost jeho samého.

Mnohý amatérský umělec by se velmi rád naučil malovat olejovými barvami. Drží se ale „zpátky“, jelikož slyšel, četl anebo někdo mu řekl o nich to, či ono... Olejové barvy totiž provází velké mýty, které jsou bohužel na škodu všem, kteří by je rádi používali. Většina z nich je totiž mylná.

Poslední roky se začalo blýskat na lepší časy a přední výrobci olejových barev začali vyrábět olejové barvy ředitelné vodou.

„????“

„Ano čtete dobře, olejové barvy ředitelné vodou“.

Tyto barvy se na první i druhý pohled chovají úplně stejně jako jejich „čistokrevní“ předchůdci, klasické olejové barvy. Jak víme, ale z chemie základních škol, olej a voda se přece odpuzují, tak se přeci nemohou míchat...

JAK TO TEDY OPRAVDU JE?

Nejdříve si vysvětlíme co to je klasická olejová barva.

Olejová barva je jedním z typu prostředků, jak tvořit barevně. Její použití na různé podklady se všeobecně pokládá za univerzální. Můžete s ní malovat na papír, sklo, dřevo, plasty, kovy atd. Použití barvy je omezeno jen vhodnou přípravou malovaného povrchu. Většinou olejovým nebo akrylovým šepsem (Gesso). Olejová barva patří mezi královské techniky malby z důvodů snadné použitelnosti.

Barva v tubě je lehce krémově měkká. Její obrovská přizpůsobivost pomocí médií nám dovoluje malovat jak v tlustých vrstvách (impasto), tak hodně zředěných (lazura). Pomocí olejové barvy můžete malovat a vytvářet jemné nebo hrubé textury. Zároveň s ní můžete malovat takovým způsobem, že divák neuvidí stopy štetce.

Olejová barva je druh pomalu schnoucí barvy, který se skládá z částic pigmentu rozpuštěných v zasychajícím oleji, nejčastěji lněném. Hustotu barvy lze měnit přidáním rozpouštědla, například terpentýnu, ředidla nebo lakového benzinu. Pro zvýšení lesku zaschlého filmu barvy lze přidat také lak. Většinou je to damarový lak.

Poslední roky se objevují olejové barvy, které jsou ředitelné nejen klasickými ředidly a médii, ale i vodou, nejlépe destilovanou vodou. Jsou vyráběny pro alergiky nebo výtvarníky, kteří nesnáší z jakéhokoliv důvodu zápach klasických rozpouštědel.

Jak je možné ředit olejovou barvu vodou?

Díky speciálnímu emulgátoru je olejový pigment „rozkapénkován“ na malé částečky do emulze, která je rozpustná ve vodě. Přesně tato metoda byla používána již historicky, kde byl emulgátorem kasein v tempeře (technika vaječné tempery). Proces byl stejný – navzdory voděodpudivým složkám může být vodou ředěno a po zaschnutí již voděodolno. Další postup a technika použití je stejná jako u klasických olejovek včetně lazurování.

Barvy se prodávají se ve dvou řadách, a to studentské a vyšší řadě umělecké.

Lze s nimi docílit stejných výsledků, jako s klasickými olejovými barvami. Odstíny nepodléhají žádné změně. Použití je vhodné zejména v uzavřených prostorech.
Barvy jsou charakterizované s velmi vysokou kvalitou, které v archivních podmínkách zůstávají nezměněny po dobu nejméně 100 let. Všechny mají nejvyšší stupeň světlostálosti.

Vy, co toužíte malovat „olejovkami“, nezkusíte to? Již se nemusíte obávat o to nejcenější co máte... zdraví, výrobci tvrdí, že jsou bezpečné a navíc s chováním jako klasické olejovky. S přísností, která je kladena na všechny výrobce zdravotně škodlivých výrobků, bych jim důvěřoval. Ovšem podle starého přísloví: „Důvěřuj, ale prověřuj.“
Proto, pokud máte stále obavy a nejste si zcela jisti, přečtěte si od každého výrobce pokyny k použití.

Přeji hodně štěstí ve vaší tvorbě novým médiem, které stojí za to, aby jste je minimálně vyzkoušeli.

ONLINE KURZ

ZÁKLADY KRESBY, PORTRÉTU A FIGURY.