12 PRINCIPŮ KONSTRUKTIVNÍ KRESBY

Chcete-li se vyhnout chybám při konstrukci jakéhokoliv předmětu, musíte nakreslit i ty části, které nejsou viditelné. Například, pokud je váza umístěná v přední části a  překrývá hrnek v zadní části, nakreslete tuto vázu, jako by byla vyrobena ze skla a skrz ni byl vidět celý hrnek. „Rentgenový efekt.“

Většina předmětů, včetně přírodních objektů má osy symetrie. To znamená, že jedna půlka je zrcadlově totožná s druhou půlkou.
Například váza má alespoň tři osy: svislou osu a dvě osy horních a spodních kruhových rovin, které jsou v perspektivě viděny jako ovály. V kresbě si musíte označit všechny tyto osy a ujistit se, že objekt je symetrický podél těchto os.

Totéž platí i pro lidskou tvář nebo postavu - má svislou osu symetrie!

Perspektiva je způsob zobrazení trojrozměrných objektů na rovném povrchu při minimalizaci zkreslení. Patří k prvnímu pilíři pro simulaci jak docílit hloubkového prostoru a plastičnosti na plochém povrchu tak, aby divák nabyl pocitu realističnosti kresby.

Hlavní druhy perspektivy:

1. jednobodová
2.  dvoubodová
3. tříbodová
4. vzdušná - atmosférická

Perspektivního zobrazení je samozřejmě více, ale většina je odvozena z některých výše uvedených. Neexistuje žádná „magická“ perspektivní metoda, která poskytne nejlepší výsledky v každé kresbě. Proto je musí umělec znát všechny proto, aby dokázal rozpoznat, která z nich se má použít pro konkrétní kresbu.

Když kreslíte trojrozměrné objekty, je důležité pochopit jejich plochy a vidět jejich prostorové uspořádání. Bez ohledu na to, jak je složitý objekt, lze ho vždy zjednodušit pomocí plochých rovin, které popisují tvar. Například, lidská hlava může být stylizovaná pomocí jednoduchých plošek, která pomáhají při portrétování.

Tenhle princip by měl být uveden hned na začátku, jelikož je nejdůležitější pro realistickou kresbu. Každý objekt má proporce, jinými slovy rozměry. Můžete použít při kreslení takové proporce, jako je poměr šířky k výšce anebo proporce menších částí objektu k celku. Můžete také vzájemně porovnávat relativní velikosti různých objektů. Například v zátiší můžete zkontrolovat, kolikrát je jeden objekt větší nebo menší než jiný.

Pro uspořádání objektů v kresbě a zajištění přesného umístění jejich součástí, můžete použít tzv. virtuální čáry, které procházejí jakýmikoli dvěma body stejných nebo různých objektů. Můžete měřit úhel (náklon) virtuálními liniemi nebo taky vzdálenost mezi dvěma body. Které body vybrat je vaše svobodná volba. Čím více bodů na kresbě zkontrolujete, tím přesnější bude podobnost. Například při kreslení portrétu v pohledu na tři čtvrtiny můžete zkontrolovat, jak se obočí zarovná k horní části ucha, nebo o kolik vyčnívá horní ret před spodní část.
V zátiší možná budete chtít zkontrolovat úhel virtuální čáry, která přechází
z vrcholu jednoho objektu na druhý

Při kreslení trojrozměrných objektů je důležitější porozumět a umět vykreslit šrafování než samotné obrysy objektů. Obrysy neboli linie samotných objektů jsou mnohdy v takovém perspektivním zkrácení, že není možné nakreslit obrys takovým způsobem, aby je divák pochopil. Proto se používá šrafování nebo taky naznačení jednoduchých tahů po formě (objemu) objektu.

Existují proporce lidského těla, které musí zkušený výtvarník znát a aplikovat automaticky místo toho, aby je změřil na modelu. To pomáhá vyhnout se zkreslení měřitelné perspektivy, pokud je model umístěn v těsné blízkosti umělce. Znalost klasických proporcí lidského těla vám dává výhodu při kreslení jakéhokoli modelu, protože umělec je vybaven potřebnou znalostí toho, jaké poměry měřit, a to i když se mohou mírně odchýlit od klasických proporcí.

Tento princip je zvláště důležitý pro figurálního umělce. Pomáhá kreslit postavy a portréty ze života, zpaměti a představivosti. Nezbytná dovednost každého komiksového kreslíře nebo hyperrealistického umělce.

Stínování podél kontur a obrysů objektů, pomáhá vytvořit hloubku a formu kreslených objektů. 

Existují určité postupy, které umělec provádí při kresbě. Je velmi užitečné vědět, jak začít a jak projít celým postupem tak, aby se dostal bez zbytečných chyb a omylů k finální kresbě. „Skákání a divoká tvorba“ od jedné části kresby k druhé vám příliš valné výsledky nepřivede.

Zlatý řez je určitý zákon, který je přítomen v přírodě. Je využíván pro umění a kreslení nebo malování objektů. Je všude kolem nás. Ovládá krásu a estetiku tohoto světa a zejména umění. Pokud chcete vytvořit krásná umělecká díla, musíte se s ním seznámit a naučit se, co tento poměr znamená a jak  ho použít v umění.