„KRESLENÍ (kopírování) FOTEK = HYPERREALISMUS V KRESBĚ ?“

„Kdyby byla jen jedna pravda, nebylo by možno namalovat sto obrazů na jedno téma.“ Pablo Picasso

Zcela jistě jste viděli na internetu složitě vypracované kresby v tak zvaném hyperrealistické stylu. Tyto kresby, většinou v grafitové tužce se můžou jevit jako realistické černobílé fotografie. Ačkoliv nemám žádný osobní problém s těmito umělci, přesto bych rád tento článek pojal spíše jako zamyšlení, (nikoliv kritiku), zdali je kopírování vhodné či nikoliv, pro růst umělce.

MYSLÍTE SI, ŽE SE KOPIE KRESEB Z FOTOGRAFIE LÍBÍ ?

Musím na úvod napsat, že velmi obdivuji tyto „umělce - řemeslníky", kteří velmi pečlivě kopírují fotografie a kresbu přenáší na papír nebo plátno. Taková práce vyžaduje velkou trpělivost, smysl pro detail, pečlivost. Výsledky jejich práce jsou potěšující, jak pro ně tak pro mnohé diváky, kterým je jejich práce určena.

Současně na internetu vedle nich je i spousta lidí, včetně profesionálních výtvarných umělců s pevnou tradicí klasické výtvarné výchovy, kteří nepodporují myšlenku čerpat náměty z fotografií. Podívejme se proč a jaký je jejich názor.

Hyperrealistické kopie fotografií můžou vypadat velmi působivě, vzhledem k tomu, že to nejsou fotografie, ale ručně dělané kresby nebo malby. Paradoxem ovšem je: že čím přesnější je kopie vypracovaná, tím méně má uměleckou hodnotu. Proč ???

„PROTOŽE PROCES KOPÍROVÁNÍ Z FOTOGRAFIE NELZE NAZVAT VÝTVARNÝM UMĚNÍM V JEHO PRAVÉM A SKUTEČNÉM VÝZNAMU.“

Budu ilustrovat toto prohlášení na jednoduchém příkladu. Při fotografování profesionálním umělcem je dílo vyfotografováno tak, že fotografie stále dává představu o skutečném zastoupení umělcových pocitů, myšlenek a přesvědčení, jeho osobním uměleckým stylem, nebo stylem umělecké školy, uměleckým hnutím atd ….

Když je následně fotografie převedena do hyperrealistické kopie, ztrácí většinu svého původního poslání. Následné vytvoření fotografie tohoto uměleckého díla uzavírá kruh:

z fotografie do kresby a pak zpět na fotografii.

Vzhledem k tomu, že kresba tužkou nebo uhlem, byť dovedně zkopírována tak, že bude obrázek kresby vypadat jako původní fotografie, již nemůže zákonitě mít tu uměleckou hodnotu, která byla použita při samostatné tvorbě původní fotografie. Obrázek nemá žádný umělcův osobní styl, je bez tvůrčí myšlenky nebo pocitů, které tam dal samotný fotograf původního díla

Můžete si myslet, že udělat takovou kopii je opravdové umění, protože to vyžaduje dovednosti, kterou ne každý má. Ano, to je pravda a naprosto souhlasím s tím, že hyperrealistické kopírování fotografií vyžaduje dovednosti ve správném vidění, a to třeba v zobrazování odstínů tónových hodnot, trpělivosti a přesnosti kresby, jak v měřítku kresby, tak v kompozici.

Ale bohužel všechny tyto dovednosti jsou ale jen mechanické, nejsou tvůrčí. Ten, kdo má tyto schopnosti, je ovšem jen dobrá kopírka, která se nebojí dělat „umění”. Ale po výtvarníkovi – umělci, je ale vyžadováno něco úplně jiného, včetně výše popsaných mechanických dovedností …

PROČ TEDY LIDÉ KOPÍRUJÍ FOTOGRAFIE ?

Můžete to být z těchto důvodů:

- je jednodušší kopírovat, než čerpat ze života a představivosti
- začátečník může dosáhnout lépe vypadajících výsledků rychleji
- nevyžaduje dlouhé a intenzivní umělecké vzdělání a ani praxi
- nevyžaduje znalost anatomie člověka a proporcí
- nevyžaduje znalostii, jak kreslit v perspektivě a tvořit kompozici
- mají dobrý pocit, když výsledky vypadají tak „profesionálně” hned na začátku
- je pro ně příjemné mít pozitivní zpětnou vazbu, chválení a uznání od ostatních na sociálních sítích (převládající a nejvíce používaný důvod !)
- atd.
Tento seznam může být daleko delší, protože každý má své vlastní důvody. Nebo by mohlo být i kratší. To je zcela individuální.

JAK TO VŠECHNO ZAČALO ? A PROČ ?

Myslím, že to všechno začalo s vynálezem fotografie, někdy kolem roku 1820. Lidé se vždy snažili, aby práce pro ně byla jednodušší. Vidíme prudký nárůst kreseb z fotografií s rozvojem fotografického vybavení. Vzhledem k tomu, že high-megapixelové digitální fotoaparáty se staly dostupné na masovém trhu, tak se tato dostupnost odráží na počtu nadaných amatérů, kteří kopírují fotky kousek po kousku, pixel po pixel. Tato praxe je poháněna vzájemným souhlasem na sociálních sítích. Bohužel si také našla svou cestu na samém vrcholu uměleckého průmyslu.

Kromě výše uvedených důvodů se nabízejí další otázky … Jedna hlavní: “PROČ?”

PROČ někdo tráví zbytečně tolik času a energie, aby se z něho stal „umělec – kopírka?“
PROČ vylíčit všechny póry na obličeji se stejným důrazem jak na hlavních tak vedlejších částech obrázku?
PROČ vytvářet věrnou kopií digitálního obrazu bez přidání vlastní kreativity ?

Už slyším ty řvoucí hlasy: „Ale kopie z fotek vypadají tak realisticky. Kéž bych to také tak dokázal a mohl je takhle dělat. Vždyť to nikdo nevidí, že kopíruji..., atd.”

Na místě je otázka, zdali staří mistři (kdyby měli možnost), by také používali fotografie. Jsem přesvědčen, že ano. K mému přesvědčení slouží jejich vynálezy pro zjednodušení tvorby, ať už obyčejná čtvercová síť (tu používali již staří egypťané), nebo různé vypouklé čočky až třeba po Cameru obscuru. Ale ne pro kopírování předlohy, ale použití fotografie pro inspiraci, jako referenčního bodu, jako námětu pro ryze osobní zpracování.

Velmi poučnou a obsáhleji dokumentovanou knihu o tom, že staří mistři používali pomůcky pro zjednodušení své tvorby je kniha Davida Hockney - Tajemství starých mistrů. Doporučuji si přečíst.

A CO STAŘÍ MISTŘI ŘÍKAJÍ O KRESLENÍ ?

Rembrandt Harmenszoon van Rijn

„Vyberte si pouze jednoho mistra, a to přírodu.”

Ferdinand Victor Eugène Delacroix

„Umělci, kteří hledají dokonalost ve všem, jsou ti, kdo jí nemohou dosáhnout v ničem.”

Michelangelo di Lodovico Buonarroti

„Umělec musí mít své měřící nástroje, ne v ruce, ale v očích.”

A PROČ KOPÍROVÁNÍ FOTEK NENÍ PRO VÁS DOBRÉ ?

Můžete říct, no a co? Kresba vypadá skvěle a koho to zajímá, jestli to bylo děláno z fotografie. Cílem bylo vytvořit realisticky vypadající obraz ručně. „Pro někoho kdo nemá žádné formální výtvarné vzdělání, je toto kopírování nejjednodušší forma jak vytvářet “umění”, než svá vlastní originální umělecká díla.“ Nicméně, pokud se někdo chce naučit kreslit, kopírování z fotek mu může udělat více škody než užitku.

Tak, a teď amatér, samouk a začátečník může být v tomto bodě zmaten…

Vysvětlím: Fotografie poskytuje vizuální nápovědu pro amatérského umělce, protože je mnohem jednodušší reprodukovat dvourozměrný obraz na rovném povrchu papíru.

1
Kopírování dvourozměrné fotografie zabraňuje umělci od správného vidění předmětů v objemu a prostoru.
2
Zabraňuje umělci v posuzování vzdáleností a perspektivě.
3
Umělec není nucen přemýšlet a představit si trojrozměrný charakter objektu, ale podvědomě hledá všechny objekty a tvary dvourozměrně, tak jak je vidí na fotografiích.
4
Tím, že kopíruje ploché obrazy, umělec nedělá konstruktivní kresbu. Tím nedochází ke komplexnímu pochopení hmoty a jejich prostorových vztahů mezi jednotlivými objekty.
5
Kresba z fotografií nutí umělce k tomu, co vidí, spíše než to, jak to tomu porozumět.
6
Zastaví umělce v učení a po tradičněch osvědčených způsobech výuky krok-za-krokem kreslících metod, které byly dovedeny k dokonalosti mnoho generací výtvarných umělců a to od dob starých mistrů.
7
Práce z fotografií brání umělci z učení se ze svých chyb a znemožňuje tak zlepšit dovednosti kreslení na základě analýzy a stanovení těchto chyb.
8
Umělcovy oči si časem zvyknout na ploché obrazy, a pak je velmi těžké, ne-li nemožné, aby se znovu vzdělával kreslením podle skutečnosti.
9
Největší nevýhoda kreslení z fotek – pokud budete tuto činnost příliš často používat, bude s největší pravděpodobností časem omezena vaše schopnost se nadále učit …A jak víme, člověk se učí celý život !

A JAK MOHU ZÍSKAT DOBRÉ DOVEDNOSTI KRESLENÍ ?

Jeden příklad ze života za všechny:
Vzpomínám si na článek o příběhu jednoho umělce, který se přiznal, že navzdory tomu, že se stal uznávaným portrétním umělcem, měl opravdové problémy při kreslení portrétů podle živých modelů. Tajně fotografoval sedící osoby v jeho ateliéru a pak pracoval z fotografií. Přiznal, že se naučil malovat z fotografií, ale že nebyl nikdy schopný vypracovat se do uměleckých schopností malby podle živého modelu …

Pokud chcete být „zručnou kopírkou“, nemusíte dále číst, ale nečekejte, že se stanete umělcem. Kopírováním budete vždy „postižení“ pomoci dvourozměrného obrazu, který máte jako předlohu.
Pokud chcete rozvíjet své dovednosti kreslení potažmo malby na úrovni realistického malíře, nebo z vaší fantazie, neexistuje žádný jiný způsob, než se naučit kreslit krok za krokem. Nikdy není pozdě se učit kreslení. Jeden z největších umělců, kteří kdy žili, Michelangelo, jednou řekl:

„KDYBY LIDÉ VĚDĚLI, KOLIK PRÁCE MI DALO OSVOJIT SI SVÉ MISTROVSTVÍ, NEZDÁLO BY SE JIM TO NIJAK NÁDHERNÉ.“

Ano, naučit se kreslit vyžaduje čas a úsilí. A pokud je vaším cílem, aby jste se stal dobrým umělcem, čas strávený nad učením je dobře využitý čas a rozhodně stojí za to.
Bez ohledu na váš věk, se můžete učit již dnes. Kde se dozvědět dobré a základní dovednosti v kresbě nejen portrétů najdete zde. Knihy vám pomůžou v osvojení si základních procedur nejenom portrétů a lidských hlav všeobecně, ale poskytne i nezbytné informace pro kresbu čehokoliv.

„A JAK DÁL? CO TŘEBA KURZ?
NEBO PRAKTICKOU KNIHU?“

Chcete-li zvládnout techniky umělecké kresby nebo malby, musíte postupovat správně. Nemá smysl začít, aniž by jste nechápali základy. To, co potřebujete, je strukturovaný obsah, který vám ukáže, jak začít od nuly a nezačínat na konci, což většina začátečníků dělá... Lidé časem ztrácí zájem, protože jsou frustrovaní tím, že jim postupy nefungují a nakonec se vzdávají v půli cesty.

Podívejte se na nabídku eBooků ►►

KURZY REALISTICKÉ KRESBY A MALBY.
INDIVIDUÁLNÍ NEBO VEŘEJNÉ.

Pokud plánujete zúčastnit se libovolného kurzu, třeba i někdy v budoucnu, přihlaste se pro zaslání upozornění. Budete mít náskok před ostatními, pokud bude omezený počet míst. Ničemu se nezavazujete, já taky nenávidím spam, takže nemusíte mít obavy. Navíc v každém emailu je odhlašovací tlačítko.

Přihlašte se pro upozornění na email zde ! ►►