Tipy pro vytváření silných kompozic ve vašich obrazech

2. část

MÝTY A FAKTA O VÝTVARNÉ DOVEDNOSTI

( INSPIRACE A EDUKACE V UMĚNÍ)

1. část najdete zde

Máte pocit, že vaše kresby a malby nepůsobí profesionálně, i když věnujete obrovské množství úsilí vykreslováním spousty detailů?
Mnoho začínajících umělců čelí frustraci a podléhá mýtu s názvem „nemám na to“.
Pravda je však zcela jiná. Klíč k poutavému dílu nespočívá v tajemném nadání, ale v pochopení pevně daných pravidel vizuální gramotnosti.
Nejdůležitějším ze všech těchto pravidel je kompozice.

Kompozice představuje způsob, jakým na plátně nebo papíře uspořádáte jednotlivé tvary, linie, objekty a barvy. Pokud je kompozice promyšlená, obraz působí vyváženě, harmonicky a okamžitě upoutá pozornost pozorovatele. Naopak pokud prvky umístíte nahodile, divák bude zmatený a dílo na něj zapůsobí chaoticky nebo nudně. Pojďme se podívat na praktické postupy a osvědčený systém, díky kterým ovvládnete kompoziční strukturu a posunete svou tvorbu na vyšší úroveň.

Co je to kompozice a proč na ní závisí úspěch obrazu

Kompozice je kostrou každého výtvarného díla. Stejně jako stavba potřebuje pevné základy, aby udržela stěny a střechu, i obraz vyžaduje promyšlenou strukturu, která propojí všechny výtvarné prvky v jeden celek. Správně sestavená kompozice navádí oko diváka přesně tam, kam potřebujete, a vypráví příběh bez jediného slova.

Začátečníci často dělají tu chybu, že začnou malovat detailní prvky bez předchozího plánování celkového rozvržení. Výsledkem bývá obraz, kde hlavní objekt zaniká, nebo naopak působí příliš nepřirozeně. Vizuální gramotnost vás naučí vnímat obraz jako celek ještě předtím, než se štětec dotkne plátna.

Geometrie vizuální rovnováhy: Pravidlo třetin

Jedním z nejsilnějších nástrojů pro dosažení dynamické a zároveň vyvážené kompozice je pravidlo třetin.

Tuto techniku si obzvláště oblíbili fotografové, avšak pro malíře a kreslíře má naprosto zásadní význam.

Pomáhá předcházet stereotypním chybám, které nechtěně dělají téměř všichni začínající umělci.

Mezi nejčastější kompoziční nedostatky patří:

Umístění hlavního objektu přímo do středu obrazu: Taková kompozice působí staticky, nudně a terčovitě.
Rozdělení obrazu přesně na polovinu: Typickým příkladem je krajinomalba, kde linie horizontu půlí plátno na dvě stejné části. Obraz tím ztrácí hloubku a gradaci.

Pravidlo třetin funguje tak, že si svou kreslicí plochu myšlenkově (nebo jemnými pomocnými čarami) rozdělíte na devět stejných obdélníků pomocí dvou vodorovných a dvou svislých čar. Místa, kde se tyto čáry protínají, se nazývají průsečíky nebo kompoziční uzly. Pokud umístíte klíčové prvky svého obrazu podél těchto linií nebo přímo do průsečíků, vytvoříte přirozené napětí a vizuální rovnováhu (Viz 1. část o kompozici). Pokud zvládnete tyto základy kresby a malby, vaše výtvarné práce získají okamžitě profesionálnější vzhled.

Jak vytvořit výrazný ústřední bod (ohnisko obrazu)

Každý úspěšný obraz potřebuje svůj ústřední bod – neboli ohnisko zájmu. Je to hlavní prvek, motiv nebo příběh, který by měl okamžitě přitáhnout pohled diváka. Všechny ostatní objekty, linie a stíny na plátně plní vedlejší roli: mají za úkol navést pozornost právě k tomuto ústřednímu místu. K vytvoření silného ohniska můžete využít několik praktických metod.

Síla barevného kontrastu a barevná teplota

Barva je mimořádně účinný nástroj pro směrování pozornosti. Pokud je váš obraz vystavěn převážně na chladných odstínech modré a zelené, stačí na ústřední objekt aplikovat teplý akcent – například zářivou žlutou nebo červenou. Tento barevný kontrast způsobí, že teplý odstín z obrazu vizuálně „vystoupí“ dopředu a okamžitě přitáhne zrak. Pro správné fungování tohoto principu je klíčové vědět, jak pochopit míchání barev a jak spolu jednotlivé odstíny vzájemně reagují.

Kontrast světla a stínu (tonální hodnota)

Lidské oko přirozeně vyhledává místa s nejvyšším světelným kontrastem.
Pokud celou kompozici vystavíte na tmavších tonálních hodnotách a do klíčového místa umístíte nejsvětlejší tón (nebo naopak do světlé scény vložíte výrazně tmavý prvek), vytvoříte přirozené ohnisko scény.
Správná práce s tonální hodnotou zabrání tomu, aby byl obraz plochý a nevýrazný.

Využití měřítka a rozměrů objektů

Další možností, jak definovat dominantu obrazu, je práce s velikostí. Výrazný rozměrový rozdíl mezi prvky okamžitě buduje hierarchii scény.

Představte si městskou krajinu plnou nízkých historických domků, nad nimiž se tyčí jediný vysoký mrakodrap.
Právě tento velikostní nepoměr z něj činí nepřehlédnutelný prvek celého výtvarného díla.

Praktická pravidla pro rozmístění prvků na plátně

Jakmile víte, co je vaším hlavním motivem a kam ho umístíte, musíte vyřešit vzájemný vztah mezi ostatními objekty na plátně. Existují prověřené logické zásady, které zabraňují vizuálnímu chaosu.

Pravidlo lichého počtu prvků

Při komponování zátiší, figurálních výjevů nebo skupin objektů se doporučuje pracovat s lichým počtem prvků (například tři jablka místo čtyř, pět stromů místo šesti).
Psychologie lidského vnímání funguje tak, že sudý počet objektů máme tendenci podvědomě párovat a dělit do dvojic. Tím se kompozice rozpadá na samostatné části. Lichý počet prvků naopak nutí oko procházet mezi objekty a udržuje vizuální pohyb uvnitř obrazu.

Vzdálenosti mezi objekty a princip překrývání

Častým kamenem úrazu u začínajících umělců bývá neobratné rozmístění předmětů v prostoru.
Objekty na obraze by se nikdy neměly dotýkat pouze svými okraji (tzv. "dotyky" nebo "kontakty").
Takové spojení působí v díle rušivě a vytváří prostorovou nejistotu.

Místo toho zvolte jednu ze dvou možností:

Překrývání: Nechte objekty, aby se částečně překrývaly. Tím jasně definujete, co je v popředí a co v pozadí, což obrazu dodá hloubku.
Jasná mezera: Ponechte mezi objekty dostatečný a viditelný prostor.

Zároveň se vyvarujte toho, abyste objekty rozmístili v pravidelných intervalech jako podle pravítka. Měňte vzdálenosti mezi jednotlivými prvky, čímž dodáte dílu přirozenost a rytmus

Práce s teplotou barev a světelnou hodnotou

Úspěšná kompozice nevyžaduje pouze tvarovou rovnováhu, ale i barevnou a světelnou harmonii. Pokud do jednoho obrazu namícháte stejné množství teplých a studených tónů bez jasného záměru, výsledek bude působit nesoudržně.

barevné teploty

Uvědomělá volba dominantní barevné teploty určuje náladu celého díla.

Zvolte si, zda bude váš obraz převážně teplý, nebo studený.

Druhou teplotu používejte pouze jako doplňkový akcent.

práce s tóny

Stejně důležitá je práce s tóny.

Obraz, ve kterém použijete pouze střední šedé nebo jen světlé pigmenty bez hlubokých stínů, bude působit fádně, ušmudlaně.

Nebojte se využívat plný rozsah tónů – od nejsvětlejších světel až po nejtmavší stíny. Právě tento rozsah dává malbě energii a plasticitu.

Praktické pomůcky pro snazší komponování scény

Při práci v terénu nebo při kreslení podle reálné předlohy bývá obtížné odfiltrovat okolní rušivé vlivy a vybrat z reality jen ten výsek, který bude na plátně fungovat. Pro usnadnění práce můžete využít dvě jednoduché pomůcky:

Pochopení kompozičních pravidel je nezbytným krokem pro každého, pro něhož je aktuálním tématem příprava na talentové zkoušky na umělecké školy, ale i pro autory, kteří si chtějí užít kreslení jako relaxaci s viditelnými výsledky.

Papírový hledáček

Papírový hledáček: Vyřízněte si ze dvou kusů tvrdého kartonu tvary v písmeni „L“.

Když je přiložíte k sobě, vytvoříte stavitelný rámeček.

Pohledem skrz tento rám si snadno ohraničíte scénu, vyzkoušíte si různé výřezy a najdete tu nejlepší kompozici ještě před kreslením.

Digitální fotoaparát nebo smartphone

Digitální fotoaparát nebo smartphone:

Pořízení rychlé fotografie vám umožní vidět scénu okamžitě v dvourozměrném formátu.

Můžete si snímek převést do černobílé škály a zkontrolovat tak tonální hodnoty, případně analyzovat kompozici v klidu ateliéru.

Udělejte první krok ke zralému výtvarnému projevu

Vytváření silných kompozic není otázkou náhody nebo vrozeného nadání.

Jde o jasný systém, který si může osvojit úplně každý, kdo má chuť se učit a porozumět souvislostem.

Jakmile začnete uplatňovat pravidlo třetin, vědomě budovat ústřední bod a kontrolovat vzdálenosti mezi objekty, vaše práce získají zcela nový rozměr a jistotu..

Pokud hledáte systematické vedení, které vás krok za krokem provede úskalími výtvarného jazyka a pomůže vám překonat frustraci, vyzkoušejte ucelený online kurz kreslení. Unikátní metoda Da Vinci vás naučí správně vidět, myslet v souvislostech a tvořit s radostí i sebevědomím.

KURZY, KTERÉ JSOU URČENY pouze PRO TY, CO CHTĚJÍ UMĚT!

ONLINE KURZ

METODA

VINCI